|
|
Gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. Komparativní případová studie - Varšava a Praha
Novotný, Ondřej ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá problematikou gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. K tomuto jevu dochází především ve vnitřních městských čtvrtích, kde je skrze zhodnocování fyzické podoby budov (např. byty, obchody a restaurace) narušována zdejší původní sociální skladba tím, že jsou vytlačovány chudší vrstvy těmi majetnějšími. Ve městech poznamenaných komunistickým způsobem územního plánování byly budovány periferní panelové výstavby na úkor renovace vnitřní městské části a po pádu železné opony tak vznikl velký potenciál pro investice. Proces gentrifikace je v této práci ilustrován na komparaci dvou městských čtvrtí: Praga-Północ (Varšava) a Praha 7 (Praha) v období let 1989-2017. Jako výchozí bod srovnávání je zde využit speciální případ čtvrti Prenzlauer Berg v Berlíně, kde se proces výrazně projevil již v 90. letech. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakou návaznost na Berlín mají v tomto ohledu Varšava a Praha a v čem se tyto případy odlišují. Zároveň je studována role veřejného sektoru jako relevantního faktoru ovlivňujícího gentrifikací v postsocialistické střední Evropě. Výsledky studie ukázaly, že se ve čtvrtích Praga-Północ a Praha 7 objevují analogické procesy gentrifikace jako v Prenzlauer Berg, probíhají ale trochu jiným způsobem a s několikaletým zpožděním. Hlavní rozdíl mezi oběma případy...
|
|
|
Divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
Jiřík, Jan ; Hyvnar, Jan (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent) ; Oslzlý, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Práce popisuje v širším kulturně-společenském pojetí fenomén divadelní reformy přelomu 19. a 20. stol. Zabývá se reakcí divadla na modernistickou krizi evropské kultury a společnosti. Modernismus je v této práci chápán v širší tematické a chronologické definici. Základem modernismu je koncepce civilizace stroje, jak ji definoval polský sociolog Jerzy Jedlicki. Jedlicki klade vznik modernistické kulturní formace do 2. pol. 18. stol. kdy došlo k vynálezu parního stroje, sociálním nepokojům a změně v lidské duchovnosti. Dalším teoretickým rámcem práce je fenomén utopie, jak ji definuje Jerzy Szacki. Závěr modernismu je kladen do 2. pol. 20. stol., kdy se utopické vize, které byly na divadlo kladeny, vyčerpaly. Hlavním tématem práce je divadelní studio Reduta Juliusze Osterwy a Mieczysława Limanowského, které bylo založeno v roce 1919 ve Varšavě a které se do značné míry inspirovalo moskevskými divadelními studii K. S. Stanislavského a také polskými divadelními zdroji (Stanisław Wyspiański). Práce na vybraných příkladech zkoumá Redutu jako realizaci modernistické utopie, kdy je na divadlo kladena speciální mise v obrodě společnosti a její kultury. Sleduje samotnou realizaci utopické vize divadelního studia jako divadla-kláštera, jakož i další představy J. Osterwy o divadle jako instituci kultury...
|
host ::
RSS.